Zahrada, která okouzluje všechny smysly
Některé zahrady uchvacují pouze oči. Jiné dokážou pohltit všechny smysly najednou – včetně čichu. Správně vybrané vonné keře mohou proměnit obyčejný kus pozemku nebo zahradní zákoutí v místo, které přitahuje nejen svou vizuální krásou, ale také omamnou vůní. Genialita těchto rostlin spočívá v tom, že mnohé z nich kvetou neobyčejně hojně a v souboji o pozornost kolemjdoucích nevítězí výrazná barva, nýbrž právě ten kouzelný parfém, který vás pohltí ještě dříve, než se k samotné rostlině přiblížíte.
Níže najdete TOP 10 vonných keřů, které jsou skvěle přizpůsobeny středoevropskému klimatu a hodí se na nejrůznější zahradní místa – od reprezentativních záhonů až po odlehlé relaxační zóny.
Dřín obecný (Cornus mas)
Dřín obecný kvete neuvěřitelně brzy – na konci února nebo začátkem března, kdy na zahradě ještě mohou ležet zbytky sněhu. Jeho drobné žluté květy vydávají jemnou vůni medu a citrónu. Je to skutečný jarní dar pro zahradníky, kteří se po dlouhé zimě nemohou dočkat tepla. Zralé plody jsou nakyslé, ale výborně se hodí na zdravé kompoty a džemy. Tento keř patří k nejodolnějším, takže stojí za to najít mu na zahradě místo.
Kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica)
Kdoulovec je jedním z prvních skutečných jarních kvetoucích keřů – rozkvétá již koncem března nebo v dubnu, často ještě před tím, než se objeví první zelená tráva. Jeho květy jsou v závislosti na odrůdě sytě oranžové, červené nebo bílé a jejich vůně je velmi jemná, ale dobře patrná zejména za slunečného a teplého dne.
Ačkoli možná není nejintenzivněji vonícím keřem v celém seznamu, je neocenitelný jako první v sezonní štafetě vůní. Na podzim navíc přináší tvrdé, ale mimořádně aromatické plody, které jsou pravou bombou vitaminu C vhodnou na výrobu sirupů a džemů. Kdoulovec je mrazuvzdorný a vyžaduje minimální údržbu.
Muchovník klasnatý (Amelanchier spicata)
Muchovník je pravděpodobně jedním z nejvíce podceňovaných jarních keřů. Jakmile přijde jaro, doslova exploduje drobnými sněhobílými květy, které vydávají jemnou vůni připomínající čistý med. V době, kdy šeříky teprve chystají svůj velký výstup, muchovník již zdobí a voní po celé zahradě.
Později se rostlina odvděčí nejen krásou, ale také vyzrálými, sladkými modrými bobulemi, které jsou výborné na zavařeniny nebo sušení. Muchovník je neuvěřitelně odolný a v našich přírodních podmínkách se cítí jako doma. Hodí se jak jako solitér, tak jako součást pevného živého plotu.
Voňavé kaliny (Viburnum)
Rod kalina je velmi rozsáhlý a ne všechny druhy voní, ale ty, které ano, to dělají silně a nezapomenutelně. Například Viburnum carlcephalum nebo Viburnum burkwoodii rozkvétají v dubnu a květnu a naplňují zahradu sladkou vůní, která připomíná jarní svěžest a čistý vzduch zároveň.
Kalina je dlouhověká, odolná vůči nemocem a zvládá i sušší období bez problémů. Na podzim zahradu znovu ozdobí výraznými bobulemi, které ptáci rychle nachází a zobají, čímž zahradě dodávají další živost.
Dřišťál obecný (Berberis vulgaris)
Dřišťál si mnoho lidé spojuje s trnitými keři, ale v době kvetení se představí z úplně jiné stránky. Jeho drobné žluté kvítky trsnaté ve svazečcích vydávají v květnu svěží, ovocnou a lehce nakyslou vůni – není to uspávající sladkost, nýbrž spíše pikantní lesní parfém.
Tento keř je neobyčejně odolný, může růst jak ve skromnější, tak v úrodné půdě, a proto se velmi hodí na tvorbu neprostupných živých plotů. Později přináší červené bobule bohaté na vitamin C, které jsou hojně využívány na zavařeniny a pikantní omáčky.
Šeřík obecný (Syringa vulgaris)
Vůně šeříku je v Čechách neodmyslitelně spjata s květnovým obrazem a svěžestí. Tento keř je jedním z prvních letních poslů a jeho omamná, lehce sladká vůně je natolik silná, že ji ucítíte i z několika desítek metrů. Šeřík obecný patří k nejodolnějším a nejméně náročným keřům – nevybírá si půdu, vůbec se nebojí jarních mrazíků a vyniká neuvěřitelnou dlouhověkostí.
Výběr odrůd je dnes prakticky nekonečný – od klasické bílé a světle růžové až po sytou, ostře fialovou. Šeříky mohou dorůst až 4–5 metrů výšky, takže se ideálně hodí na tvorbu živých plotů nebo zelených stěn chránících zahradu před prachem z cest. Je však třeba mít na paměti jednu nevýhodu: šeříky kvetou intenzivně, ale krátce – přibližně dva týdny, a po odkvětu jako by létu na zahradě něco chybělo.
Pustoryl věncový (Philadelphus coronarius)
Pustoryl je rostlina, jejíž největší přednost se skrývá – přesněji řečeno v energii, kterou vyzařuje. Jeho bílé květy možná nevypadají jako ty nejnádhernější, ale vůně je mimořádně sladká – někteří zahradníci ji přirovnávají k vůni skutečných tropických jasmínů. Je ještě intenzivnější než šeříková, poněkud těžší a s příjemnou mandlovou příchutí.
Pustoryl věncový zahajuje svou show v červnu a červenci, dlouho po odkvětu šeříků, a právě to umožňuje, aby vonná štafeta na zahradě pokračovala bez přestávky. Rostlina je velmi odolná, nenáročná na stanoviště a snadno se prořezává. Pokud máte malou zahradu, volte jemněji vonící a nižší odrůdy, jako jsou 'Belle Etoile' nebo 'Manteau d'Hermine' – nezaplevelí prostor, ale naplní ho úžasnou vůní.
Vonné zimolézy (Lonicera)
Zimolézy jsou velmi rozsáhlou skupinou, ale nejvoňavějšími zástupci jsou popínavý zimolež ovíjivý (Lonicera periclymenum) a keřové formy jako Lonicera tatarica. Popínavý zimolež je klasikou léta – kvete v červnu a červenci a jeho sladkokyselá vůně se výrazně zesiluje večer a v noci, čímž láká noční hmyz.
Keřový vonný zimolež kvete na konci zimy nebo brzy na jaře, ještě před výhonky listů, a je proto neocenitelný díky své schopnosti šířit krásu a vůni i v nejdrsnějším období roku.
Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata)
Vůně hortenzií bývá pro mnoho lidí jemným překvapením, protože tato rostlina je většinou pěstována pro svá velká, oku lahodící květenství. Hortenzie latnaté, zejména odrůda 'Kyushu', však disponují jemnou, mátovo-sladkou vůní, která je zvláště výrazná a osvěžující ve večerním vzduchu, kdy teplota trochu klesne.
Tyto hortenzie kvetou od poloviny července až do září a doplňují vonnou paletu zahrady v době, kdy většina jarních keřů dávno ukončila svá vystoupení. Jsou odolné, nenáročné na půdu a skvěle se cítí i v polostínu, kde jiné rostliny strádají. Důležité je vědět, že se prořezávají na konci zimy nebo velmi brzy zjara, aby se podpořilo ještě bohatší kvetení.
Komule Davidova (Buddleja davidii)
Komule je keř, který během jediného léta dokáže vyrůst až do výšky dvou metrů, a pozdní srpen u ní vyvolává jednu zásadní otázku: „Jsou v okolí motýli?" Právě motýli jsou totiž jejími největšími obdivovateli. Protáhlá, purpurová nebo bílá květenství vydávají velmi sladkou, silně medovou vůni.
Komule kvete od konce července až do září – je to pravděpodobně nejdéle vonící keř z celého TOP 10 seznamu. Je však citlivá na velmi tvrdé zimy, takže je dobré vědět, že po mrazech může namrznout až k zemi, ale na jaře většinou úspěšně obrůstá z kořenů. Pro nejlepší výsledek se doporučuje každé jaro provést důkladný řez.
Jak vonné keře kombinovat na zahradě?
Při výběru vonných rostlin se vyplatí přemýšlet o takzvané „štafetě vůní" – tedy o chytrém rozložení doby kvetení po celou sezonu. Brzy zjara zahradu provoní kdoulovce a dřín, v květnu zavládnou šeříky, kaliny a dřišťály, v červnu a červenci potěší pustolyly a zimolézy, a letní a časně podzimní večery naplní hortenzie s komulemi. Takto naplánováno, vůněmi se budete moci kochat od března až do října.
Další praktické pravidlo: keře s intenzivní vůní vždy sázejte tam, kde trávíte nejvíce času – u venkovní terasy, vedle lavičky, podél hlavní cestičky nebo v zóně venkovního posezení. Vůně, kterou zachytíte jen mimochodem, nikdy neposkytne takové potěšení jako možnost posadit se a vychutnat si ji déle. A nezapomeňte: mnohé z těchto keřů jsou mimořádně přitažlivé pro včely a motýly, čímž zahradě přinášejí nejen krásu, ale také neocenitelný přínos pro přírodu.
