Dezinfekce skleníku na podzim: víte, jak je to důležité?

Proč je podzimní příprava skleníku tak zásadní?

Pokud si myslíte, že sklizní posledního rajčete máte v skleníku na tuto sezónu hotovo, jste na velkém omylu. Čeká vás ještě jedna důležitá a zodpovědná úloha – dezinfekce a důkladné vyčištění skleníku. Příští rok budete chtít znovu pěstovat zeleninu a věnovat co nejméně času boji se škůdci a chorobami, že ano? Právě proto je nezbytné správně připravit skleník na nadcházející sezónu a zlikvidovat škůdce, kteří se chystají přezimovat.

Podzimní práce ve skleníku zahrnují úklid, mytí konstrukcí, překopání půdy, dezinfekci a dezinsekci – tedy kontrolu škůdců. V tomto článku se podrobně věnujeme každé z těchto činností.

Vyčištění skleníku

Začněte úklidem záhonů. Na podzim je nutné z půdy v skleníku odstranit veškeré rostlinné zbytky. I malé fragmenty stonků či kořenů rajčat se mohou stát zdrojem infekce – zejména plísně bramborové, která devastuje celé úrody. Proto se snažte odstranit vše do posledního zbytku, včetně mulče, pokud jste skleník mulčovali.

Zároveň je nezbytné sundat veškeré svorky, opory a jiné pomůcky, které jste během sezóny používali k přivazování nebo podpírání rostlin. Rostlinné zbytky odstraněné ze skleníku nedávejte do kompostu – mohli byste tím přenést škůdce a bakterie dál.

Mytí konstrukcí a vybavení skleníku

Po skončení sklizňové sezóny nevypadá interiér ani exteriér skleníku nijak lákavě. Špína na stěnách, spadané listí na střeše, mechy a pavučiny – od všeho toho je nutné se důkladně zbavit. Pomůže vám veškeré čisticí vybavení, které máte doma: koště, hadry a různé čisticí pomůcky.

K mytí je nejlepší použít vodu, v níž rozpustíte kus hospodářského mýdla – přibližně jeden kus na kbelík vody. Připraveným roztokem umyjte všechny povrchy a stěny skleníku zevnitř. Nechte působit 5 až 10 minut, poté vše důkladně opláchněte čistou vodou. Stejným způsobem ošetřete svorky, opory, pracovní nástroje i veškeré ostatní vybavení. Nezapomeňte vyčistit i celý závlahový systém, pokud ho ve skleníku máte.

Důležitou roli hraje také materiál, z něhož je váš skleník vyroben. Polykarbonátový nebo hliníkový skleník myjte zevnitř rovněž vodou s hospodářským mýdlem, ale používejte výhradně měkké houbičky nebo hadříky z mikrovlákna, abyste povrch nepoškrábali.

Ke mytí skleníku se výborně hodí také prostředek na mytí nádobí, manganistan draselný nebo jedlá soda. Přesné poměry nejsou kritické – rostlinám ani konstrukci tím neuškodíte. Alternativně lze použít formalin (250 g formalinu na 10 litrů vody) nebo roztok bělidla (400 g na 10 litrů vody). Na zbavení se mechů a lišejníků na opěrách poslouží 5% roztok síranu měďnatého.

Nezapomeňte očistit i vnějšek skleníku – stačí ho omýt prostou vodou. V zimě vám čistý povrch usnadní odstraňování sněhu a ledu.

Překopání půdy ve skleníku

Na podzim je půda ve vašem skleníku skutečným rájem pro různé mikroorganismy. Vaším úkolem je zbavit se těch, které by mohly poškodit rostliny v příští sezóně. K tomu je třeba půdu překopat, aby se zničily bakterie, plevele a larvy škůdců, a poté ji ošetřit příslušnými přípravky.

V půdě skleníku se časem hromadí zbytky insekticidů (pokud je používáte) a hnojiv. Proto každé 2 až 3 roky vyměňte svrchní vrstvu půdy do hloubky 25–30 cm za čerstvou zeminu. Starou půdu můžete kompostovat, rozptýlit po záhonech na zahradě nebo jednoduše odvézt mimo pozemek.

Přípravu půdy ve skleníku zahajte koncem září nebo začátkem října, abyste stihli dokončit dezinfekci ještě před příchodem mrazů. Pokud vše zvládnete včas, do jara ve skleníku nezbude ani stopa po parazitickách, plísních a houbových chorobách.

Dezinfekce skleníku

Zelenina, kterou jste letos ve skleníku pěstovali, pravděpodobně trpěla různými chorobami – plísní bramborovou, kořenovou hnilobou, padlím, fuzariózou nebo kladosporiózou. Pokud jste s některou z těchto chorob zápasili, jen tak na to nezapomenete. Je proto nezbytné zastavit množení patogenní mikroflóry.

V takovém případě vám pomohou fungicidy, které seženete v zahradnických prodejnách. Vhodné jsou všechny přípravky určené k léčbě těchto chorob – s tím rozdílem, že jimi nebudete ošetřovat rostliny, ale půdu, v níž rostly. Proti plísni bramborové můžete vyzkoušet také 3% roztok bordeauxské směsi.

Jako univerzální dezinfekční prostředek pro půdu ve skleníku poslouží síran měďnatý (100 g na 10 litrů vody). Zároveň funguje i jako výborné hnojivo. Síran měďnatý by se však neměl používat častěji než jednou za 5 let, protože zvyšuje kyselost půdy. Připraveným roztokem půdu postříkejte nebo přelijte.

K vyčištění skleníku od všech druhů chorob a škůdců výborně poslouží také sírová dýmovnice. Pokud je však váš skleník vyroben z kovových konstrukcí, síru raději nepoužívejte – síra kovům velmi škodí. Jako alternativu pořiďte česnekovou dýmovnici. Ta kovové části skleníku nijak nepoškodí, ale nežádoucím obyvatelům – viditelným i neviditelným – se velmi znelíbí.

Při použití chemických přípravků k dezinfekci skleníku vždy noste osobní ochranné prostředky: respirátor, ochranné brýle, gumové rukavice a zástěru nebo plášť. Po práci si důkladně umyjte ruce a obličej a vypláchněte ústa. V uzavřeném skleníku ošetřeném dezinfekčními přípravky se nedoporučuje pobývat déle než 10 minut. Den po dezinfekci skleník důkladně vyvětrejte.

Pro lepší účinnost dezinfekci za 2 týdny zopakujte. Pamatujte, že větrání skleníku po dezinfekci je naprosto zásadní.

Kontrola škůdců ve skleníku

Ničení škůdců – neboli dezinsekce skleníku – se na podzim provádí souběžně s dezinfekcí, tato procedura má však svá specifika spojená především s výběrem přípravků. Čištěním a mytím skleníku jste už udělali hodně: odstranili jste rostlinné zbytky, v nichž se mohou skrývat škůdci a jejich larvy, a umyli jste rám skleníku, v jehož štěrbinách hmyz často přezimuje. To však nestačí k tomu, abyste nežádoucí hosty definitivně vyhnali.

V následující tabulce najdete tipy, jak se vypořádat s nejčastějšími škůdci vyskytujícími se ve skleníku.

  • Mouchenky a molice: Boj s těmito hmyzy je nesmírně obtížný. Jedinou spolehlivou pomocí je studená zima. Protože molice přezimují v půdě skleníků, při otevření nebo odhalení skleníku za mrazivého počasí pomrznou. Samozřejmě velmi pomůže i dezinfekce sírovou nebo česnekovou dýmovnicí.
  • Sviluška: Důkladně umyjte interiér skleníku mýdlovým roztokem. V chladném období skleník větrání, aby promrzla svrchní vrstva půdy. Účinně pomůže také sírová dýmovnice.
  • Mšice: I s těmito tvory se bojuje poměrně těžko. Sírová dýmovnice je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se s mšicemi na podzim vypořádat. Pokud ji nemůžete použít, zbývá dezinfikovat půdu fungicidy nebo popelem ze dřevěného uhlí. Popel se ostatně osvědčil jako skvělý prostředek v boji s mšicemi – jednoduše ho při překopávání vmíchejte do země.
  • Háďátka (nematodi): Ve skleníku zasejte hořčici. Jakmile vzejde, překopejte půdu a hořčici do ní zapravte. Poslouží nejen v boji s háďátky, ale bude i výborným přirozeným hnojivem pro vyčerpanou půdu. Alternativně půdu přelijte vroucí vodou a na hodinu přikryjte fólií – háďátkům to rozhodně nebude voňat.
  • Mravenci: Pokud váš skleník letos obsadili mravenci, na podzim se sami vystěhují. Aby je příští rok ani nenapadlo se vrátit, zásobte se česnekem, mletou skořicí, mátou, pelyňkem a bezem. Všechny tyto vůně mravenci nesnášejí.

Závěrečné slovo

Je zřejmé, že skleník je na podzim nutné důkladně vyčistit a dezinfikovat, aby byl chráněn před chorobami a škůdci. Rozhodně neodkládejte tyto práce na jaro a neomezujte se pouze na odstranění rostlinných zbytků a překopání půdy. Prevence je skutečně naprosto klíčová. Zanedbání přípravy totiž velmi často způsobuje, že sazenice trpí škůdci a chorobami již od prvních dnů po přesazení do země.

Zároveň doporučuji nepěstovat ve skleníku jen rajčata a okurky. Pěstujte co nejvíce aromatických rostlin – česnek, aksamitníky, máta, bazalka, oregano a mnoho dalších slouží jako skvělá přirozená prevence proti škůdcům. Nebojte se experimentovat – správná cesta se totiž vždy najde jen hledáním a zkoušením nových věcí.

Fotografie jsou ilustrační.

Author

  • Michelle Losekoot je přední česká expertka na digitální marketing, copywriterka a autorka bestsellerů. Více než deset let pomáhá firmám i jednotlivcům budovat smysluplnou komunikaci na sociálních sítích. Je spoluautorkou knihy Jak na sítě, která je považována za „bibli“ českého marketingu, a novinky Jak mluvit s lidmi na sítích. Michelle se specializuje na psychologii obsahu a digitální wellness – učí své sledující, jak tvořit efektivně, kreativně, ale zároveň si zachovat duševní zdraví v online světě. Je vyhledávanou mentorkou a řečnicí, jejíž rady vycházejí z letité praxe a hluboké znalosti algoritmů i lidského chování.

Scroll to Top