Co je to mizuna?
Mizuna je jedna z těch zelenin, které člověk zahlédne na talíři v luxusní restauraci nebo na polici gurmánského obchodu a okamžitě si řekne: co to vlastně je? Ve střední Evropě ji zatím mnoho lidí nezná, ale to se rychle mění. Jde o listovou zeleninu, která roste překvapivě rychle, nevyžaduje složitou péči a navíc snáší chlad. A k tomu všemu – vypadá naprosto úchvatně.
Mizuna (Brassica rapa subsp. nipposinica) patří do čeledi brukvovitých (Brassicaceae), stejně jako pak-choi, ředkvičky nebo hořčice. Původem z Japonska se tam pěstuje již po staletí pod názvem „mizuna" nebo „kyona". Japonské slovo mizuna doslova znamená „vodní bylina" – a přesně to vystihuje, jak moc tato rostlina miluje vlhkost.
Na první pohled ji nelze přehlédnout: listy jsou hluboce vykrajované, peřenitě členěné, křehké a lehké. Barva bývá světle zelená, ale existují i odrůdy s purpurovým nebo tmavě fialovým nádechem. Rostlina vyrůstá do širokého keříčku a bez pravidelného sklízení rychle začne kvést. Výška se pohybuje standardně mezi 20 a 40 cm, v době kvetení může být i vyšší.
Od pak-choi se mizuna liší jak vzhledem, tak chutí. Zatímco pak-choi má široké, hladké a šťavnaté listy, mizuna je vykrajovaná, jemná a výrazně křehčí. Chuť? Rozhodně ne tak jemná a sladká – mizuna nese svěží pikantnost připomínající hořčici nebo řeřichu. Někteří ji přirovnávají ke kombinaci ředkvičky a jiné brukvovité zeleniny dohromady.
Dá se mizuna pěstovat v České republice?
Ano, a to velmi úspěšně. Mizuna patří mezi nejodolnější listové zeleniny vůbec – zvládne mráz až −8 °C, což je při jarních a podzimních výkyvech teplot obrovská výhoda. Díky tomu se hodí jak pro časné jarní setí, tak pro podzimní výsev, kdy ostatní listová zelenina buď ještě neroste, nebo už dávno dosluhuje.
Vegetační doba od výsevu po sklizeň trvá pouhých 30 až 50 dní podle odrůdy a podmínek. To znamená, že za jednu sezónu lze získat klidně dva nebo tři výnosy. Ve skleníku nebo pod agrotextilií ještě více. Mimochodem, mizunu lze sklízet v jakékoli fázi – od jemných lístků ve fázi mikrozeleniny (7–10 dní po vyklíčení) až po plně vyvinutou rostlinu.
Pěstování mizuny: místo, půda a termín setí
Mizuna není nijak náročná, ale pár základních podmínek stojí za to znát. Stanoviště by mělo být slunné nebo polostinné. Na přímém letním slunci rostlina příliš rychle přechází do kvetení, listy hořknou a tuhnou – v červenci a srpnu proto raději vyberte místo s odpoledním stínem.
Půda by měla být kypřená, dobře propustná a středně bohatá na organické látky. Hodí se hlinitopísčitá i lehká jílovitá půda. Optimální pH se pohybuje mezi 6,0 a 7,0. Před setím doporučujeme zapracovat kompost nebo dobře vyzrálý hnůj. Nadbytek dusíkatých hnojiv naopak není žádoucí – rostlina pak roste příliš rychle a ztrácí svou charakteristickou chuť.
Termíny setí v České republice:
- Jarní výsev: od konce března (pod fólií nebo ve skleníku) až do dubna a května v otevřeném záhonu. Mizuna lehké mrazy bez problémů přečká a patří mezi první zeleniny, které lze na záhon vyséet.
- Podzimní výsev: konec července až srpen, aby rostlina stihla dozrát před prvními silnějšími mrazy. V horkých dnech setí někdy nevychází, proto v polovině léta seste raději na chladnější místo nebo použijte stínovací síť.
Semena se sází do hloubky 1–2 cm, přičemž mezi řádky udržujte vzdálenost přibližně 25–30 cm. Po vyklíčení rostliny proředíme tak, aby mezi nimi zbývalo kolem 20 cm.
Péče: zalévání a hnojení
Zalévání by mělo být pravidelné, ale uměřené. Půda nesmí vyschnout, zároveň však mizuna nesnáší přemokření – hrozí hnití kořenů. Nejlepší je zalévat ráno přímo na zem a nesmáčet listy, čímž se výrazně snižuje riziko plísní a hniloby. Pravidelné mulčování slámou nebo kompostem pomůže udržet vlhkost mezi zálivkami.
Hnojení doporučujeme vyváženými komplexními hnojivy na začátku vegetace. Pozdější přihnojování obvykle není nutné, pokud byla půda před výsevem správně připravena. Plevele odstraňujte opatrně – mizuna má jemný a citlivý kořenový systém, který se snadno poškodí.
Škůdci a nemoci mizuny
Největším nepřítelem mizuny jsou blšice – drobní skákající broučci, kteří vyžírají v listech spoustu drobných dírek. Jsou nejaktivnější za suchého a horkého počasí. Jako prevence výborně funguje síťka nebo agrotextilie přehozená nad rostlinami hned po výsevu. Potíže mohou způsobit také mšice a bělásci zelní.
Riziko nemocí je nízké, pokud rostlinu nepřehnojujeme dusíkem a správně zaléváme. Největší hrozbou za vlhkého počasí jsou padlí a alternáriová skvrnitost. Preventivně se vyplatí dodržovat střídání plodin a nesít mizunu na místo, kde předtím rostla jiná brukvovitá zelenina.
Sklizeň
Mizunu lze sklízet dvěma způsoby. První metoda – trhání listů způsobem „odřízni a nechej dorůst": odstraníte vnější listy a vnitřní růžice dál roste a vytváří nové lístky. Takto lze z jediné rostliny sklidit úrodu několikrát. Druhý způsob spočívá v odříznutí celé rostliny těsně u země – pokud sezóna ještě neskončila, rostlina se zpravidla obnoví.
Mladé listy je možné sklízet již 3–4 týdny po vyklíčení. Optimální doba pro plnou sklizeň je 30–50 dní. Neváhejte s tím příliš dlouho – jakmile rostlina začne kvést, listy hořknou a tuhnou. Kvetoucí výhonky mizuny jsou sice také jedlé a chutné, ale signalizují, že rostlina dokončuje svůj životní cyklus.
Mizuna v kuchyni
Mizuna je mimořádně univerzální zelenina. Chuť je jemná, mírně pikantní, s nádechem pepřové svěžesti. Mladé lístky jsou v salátech skvělou volbou – jsou měkké, přesto chuťově výrazné. Starší listy se hodí k tepelné úpravě. V kuchyni se mizuna využívá takto:
- V salátech a zeleninovém mixu: výborně ladí se sýry, ořechy, citronovou šťávou a olivovým olejem.
- V pokrmech z woku: krátce orestovaná s česnekem a sójovou omáčkou se stane rychlou a výbornou přílohou.
- V polévkách a dušených pokrmech: přidává se až úplně na konci vaření.
- V sendvičích: jako svěží listová vrstva skvěle osvěží každý obložený chléb.
- Kvašená: v Japonsku se mizuna tradičně připravuje jako kvašený předkrm podobný kimchi.
Mizuna nevyžaduje dlouhé vaření a na rozdíl od jiné listové zeleniny se nerozpadá v beztvarou hmotu – to je jeden z hlavních důvodů, proč ji kuchaři po celém světě tak rádi používají.
Proč mizunu vyzkoušet?
Mizuna je listová zelenina, která toho moc nepotřebuje, ale oplácí vám s přehledem. Rychlý růst, odolnost vůči chladu, možnost pěstovat ji jak na záhonu, tak v nádobách nebo na balkoně – to jsou praktické výhody, které ocení každý zahrádkář. Dekorativní vzhled a výrazná chuť jsou pak bonusem navíc. Pokud jste tuto zeleninu ještě nezkoušeli, právě teď je ten správný okamžik začít.
