Sakura: vzhled, původ a význam
Sakura (Prunus) je okrasná třešeň pocházející z Japonska. Právě proto se jí také říká japonská třešeň. Název sakura ve skutečnosti zastřešuje celou řadu různých druhů stromů patřících do rodu Prunus. Její domovinou je východní Asie – nejvíce je rozšířena v Číně, Koreji a Japonsku. Dnes ji však pěstují nadšení zahradníci po celém světě. Nejlépe se jí daří v mírném klimatickém pásu.
Sakura může dorůst až do výšky 20 metrů a dožívá se 30 až 40 let. Výška stromu, tvar koruny i podoba květů závisí na konkrétní odrůdě – a těch bylo vyšlechtěno skutečně velké množství. Je ale důležité vědět, že ne každá odrůda sakury je vhodná pro pěstování v českém klimatu.
Největší devízou sakury jsou bezesporu její květy – okouzlující svou krásou i množstvím. Barva květů se pohybuje od jemně narůžovělé až po sytě růžovou, přičemž existují i odrůdy kvetoucí čistě bílými květy připomínajícími sníh. Zajímavostí je, že přes veškerou svou nápadnost tyto impozantní květy vůbec nevoní.
Sakura kvete přibližně 2 až 3 týdny. Poté okvětní lístky opadají jako jemný „sněhový poprašek" a strom se zahalí do nenápadného zeleného listí. Na podzim však sakura znovu přitáhne pozornost – listy některých odrůd se zbarví do oranžova, jiné se rozzáří různými odstíny červené.
V Japonsku je slavnost obdivování kvetoucích sakur zvaná hanami nesmírně populární. Někteří Japonci si na tyto dny dokonce berou dovolenou a speciálně vyjíždějí na místa, kde sakury rostou v hojném počtu – odpočívají, meditují a jednoduše se kochají. Kvetoucí sakura v Japonsku symbolizuje nový začátek a pomíjivost krásy připomíná křehkost lidského života. Proto je třeba radovat se z každého okamžiku.
Rodí sakura plody?
Mnoho lidí se přirozeně ptá, zda sakura nese ovoce. Koneckonců, je to třešeň – tak by snad měla plodit, ne? V teplejších oblastech světa sakury skutečně nasazují malé, tmavé plody. Nejsou nijak atraktivní, velké ani zvlášť chutné, ale jsou jedlé.
V českých podmínkách sakury zpravidla plody nenasazují, a to kvůli relativně chladnému a drsněji proměnlivému klimatu.
Jak vybrat správnou odrůdu sakury?
Chcete-li si tento jarní skvost vypěstovat na vlastní zahradě, výběru odrůdy věnujte opravdu pečlivou pozornost. Bohužel značná část sakur prodávaných v našich zahradnictvích není dostatečně odolná vůči středoevropským zimám. Obzvlášť obezřetní by měli být ti, kteří plánují sakuru pěstovat v oblastech s chladnějšími zimami.
Nejlepší volbou je pořídit stromky přímo u nás vypěstované, nebo alespoň takové, které u nás již přezimovaly. Tyto rostliny jsou lépe otužilé a šance, že úspěšně přežijí první zimu, je výrazně vyšší.
V českých zahradnictvích se nejčastěji setkáme se dvěma základními typy sakur:
- Převislá sakura – vyznačuje se elegantní, dolů splývající korunou. Bývá menšího vzrůstu a na jaře vytváří doslova „vodopád" květů, který je naprosto okouzlující.
- Sloupovitá sakura – roste vzpřímeně a vysoko, přičemž její koruna je úzká a táhne se směrem nahoru. Zabírá minimum prostoru do šířky, takže je ideální volbou pro menší zahrady.
Mezi nejoblíbenější odrůdy prodávané v Česku patří:
- Pilovitá sakura (Prunus serrulata) – existuje v převislé i sloupovité formě, liší se také barvou květů: od sněhově bílé (Prunus serrulata Snow Fountains) až po růžovou (Prunus serrulata Amanogawa).
- Převislá sakura (Prunus pendula) – nízký stromek dorůstající výšky 2 až 4 metrů, s převislými větvemi a poměrně širokou korunou (až 3 metry). Kvete růžovými květy.
- Sargentova třešeň (Prunus sargentii) – mnohokmínkový strom s větvemi rozrůstajícími se do stran, které tvoří širokou, polootevřenou korunu. Výjimečná je tím, že po odkvětu se objeví bronzové, pilovitě laločnaté listy – v létě zelené, na podzim pak zářivě žluté a oranžové. Jedná se o nejodolnější odrůdu vůči mrazu.
Co dalšího zvážit při výběru sakury?
Některé odrůdy sakury mohou dorůst až do výšky 10 metrů a mít korunu o průměru 5 až 10 metrů. Při výběru proto vždy pečlivě zvažte, zda bude mít dospělý strom na vaší zahradě dostatek místa. Pokud sázíte vyšší a širší odrůdu, ověřte si, zda poblíž nerostou jiné stromy, a také to, zda rozrostlá sakura nezasáhne do budov nebo nezastíní ostatní rostliny.
Pokud místo na zahradě chybí, zvažte sloupovitou odrůdu nebo sáhněte po Prunus pendula, která není ani příliš vysoká, ani příliš široká. Prunus pendula lze dokonce pěstovat ve velkém, prostorném květináči – takže i s velmi omezeným prostorem není sen o vlastní sakuře nedosažitelný.
Výsadba sakury: správné místo a půda
Sakura potřebuje nejen dostatek prostoru, ale také hodně slunce. Doporučuje se, aby strom dostával alespoň 6 hodin přímého slunečního záření denně. Místo výsadby by navíc mělo být chráněno před pozdními mrazy a silným větrem.
Sakura preferuje vápenitou, nezkyselou půdu. Zemina by měla být přiměřeně vlhká, ale zároveň propustná a kypřená. Sakura rozhodně nesnáší zamokřenou půdu – v takových podmínkách kořeny hnijí a strom hyne. Důležitá je také úrodnost substrátu.
Pokud si nejste jistí reakcí vaší půdy, snadno to zjistíte pomocí lakmusových papírků. K alkalizaci půdy v případě potřeby použijte hašené vápno, dolomitický vápenec, dřevěný popel nebo drcené vaječné skořápky.
Výsadba sakury krok za krokem
Sakuru doporučujeme sázet po skončení posledních mrazů, aby se sazenice mohla bez zbytečného stresu ujmout a před zimou dostatečně zapustit kořeny.
Vzdálenost od ostatních rostlin by měla být přibližně 3 až 6 metrů – přičemž tato vzdálenost se měří od okraje koruny sousedních rostlin, nikoli od jejich kmene. Nezapomeňte zohlednit, jak moc okolní stromy a keře ještě porostou.
Sakuru také nesaďte příliš blízko domu ani jiných staveb. Dopřejte svému stromu dostatek prostoru pro přirozený rozvoj.
Postup výsadby sakury:
- Vykopejte dostatečně velkou jámu, aby se do ní kořeny sazenice volně vešly a ještě zbyl prostor navíc.
- Do jámy přidejte organická hnojiva – například kompost.
- Sazenici umístěte do jámy ve stejné hloubce, v jaké rostla předtím. Nesaďte ji příliš hluboko ani příliš mělce.
- Zásyp jámy zeminou a povrch kolem stromku uhlaďte.
- Čerstvě vysazenou sakuru doporučujeme přivázat ke kůlům, aby ji chránily před větrem, dokud se strom pevně nezakoření. Použijte dva kůly zapíchnuté naproti sobě, každý přibližně 60 až 70 cm od kmene. Stromek ke kůlům šetrně přivažte.
- Po výsadbě sakuru důkladně zalijte. Dál ji zalévejte pravidelně a vydatně, ale hlídejte, aby půda nezůstávala trvale mokrá.
- Po výsadbě stromek přihnojte granulovaným hnojivem. Doporučuje se univerzální NPK hnojivo, pokud nemáte přesné informace o tom, které živiny vaší půdě chybí.
- Aby kořeny byly chráněny před teplotními výkyvy, zamulčujte půdu kolem sazenice kůrou, dřevěnými hoblinami nebo kompostem. Mulčujte kruh o průměru přibližně 60 cm a vrstvou silnou 5 až 7 cm.
Průběžná péče o sakuru
Jednou z největších předností sakury je to, že po úspěšném ujmutí roste bez větších komplikací a už první jaro po výsadbě by vás měla potěšit svými květy. Navíc roste překvapivě rychle – za rok může přirůst až o 30 až 60 cm.
Zálivka. Sakuru zalévejte jen v obdobích výrazného sucha. Za normálních okolností si strom dokáže z půdy čerpat dostatek vody sám. Pokud ale trvá déle horké a suché počasí, listy začínají vądat nebo se půda praská, vydatně zalijte.
Hnojení. Jednou ročně na jaře sakuru přihnojte univerzálním granulovaným hnojivem. To bohatě postačí.
Řez. Sakuře se obecně řez nedoporučuje. Pokud však nastane nezbytnost, provádějte ho výhradně v období od května do srpna, tedy v době nejintenzivnějšího růstu stromu.
Přezimování. Zejména v prvních letech po výsadbě doporučujeme stromek chránit před zimními mrazy. Větve sakury jsou náchylné k promrzání, proto by měly být zabezpečeny – alespoň do doby, než se strom pevně uchytí a dostatečně zocelí.
Nemoci a škůdci sakury
Z živočišných škůdců sakuře nejčastěji škodí mšice, které sají její mízu. Napadení poznáte snadno – listy se kroutí, svraštělé a scvrkají. Nejúčinnější metodou boje proti mšicím je postřik insekticidy.
Stejně jako ostatní rostliny z čeledi švestkovitých trpí sakura poměrně často stříbrnatostí listů způsobenou houbovým patogenem. Nemoc se projevuje šedavým nebo stříbřitým zbarvením listů. Jakmile takové příznaky zpozorujete, neprodleně odstraňte celou postiženou větev – houba se šíří velmi rychle a může být pro strom smrtelná. Jako preventivní opatření ošetřete sakuru spolu s ostatními ovocnými stromy na jaře roztokem síranu měďnatého.
